Diagnostika laktózové intolerance

Diagnostika laktózové intolerance

Intolerance laktózy je enzymatická porucha, při které nepostačuje nebo chybí enzymy laktáza, které štěpí mléčný cukr – laktózu na jednodušší cukry. Laktóza je cukr, který se nachází v mléku a je velmi důležitý pro správný vývoj miminka.

Laktózová intolerance se stala populární a nesprávnou diagnosou pro „bolesti bříška“ nebo pro stolici, která je zelená a stříkavá s hlenem či s příměsí krve. Samotná „bolest bříška“ nebo vodnatá vystřelující stolice nejsou důvodem na diagnosu laktózové intolerance, speciálně ne v situaci, kdy jde o dlouhodobý problém. A navíc při laktózové intoleranci by úplně stačilo, abychom miminku dali chybějící enzym (laktáza se dá běžně koupit) a problém by se vyřešil.

Celá věc je komplikovanější, protože u kojeného dítěte nemá smysl uvažovat o primární laktózové intoleranci a pokud by šlo o sekundární laktózovou intoleranci (například u průjmů dítěte) tak v takových situacích stačí počkat, dále kojit a laktáza opět začne plnit svoji funkci. S laktózovou intolerancí se často zaměňuje jedna příčina bolesti bříška, která je mnohem pravděpodobnější: alergie na bílkovinu kravského mléka.

I kdyby dítě mělo alergii na bílkovinu kravského mléka, tak řešením není skončit s kojením. Naopak! Řešením je pokračovat v kojení a pokud by to bylo skutečně indikováno (např. hlen ve stolici pro toto není indikací), tak matka může ze svého jídelníčku důsledně vyloučit potraviny obsahující kravské mléko a dále kojit. Ale na toto by musel být dobrý důvod a takovýto krok je třeba podniknout v minimu případů a jen pokud je to skutečně potřebné. Všeobecně je totiž dobré, že se v mateřském mléce objevují různé bílkoviny, protože připravují děťátko na přijímaní potravy v budoucnu. Důsledné vynechání kravského mléka ze stravy matky může někdy pomoci, když miminko reaguje na cizorodou bílkovinu, nepomůže však při laktózové intoleranci. Obsah laktózy v mateřském mléce není možné ovlivnit. Když tedy matka kravské mléko a mléčné výrobky vyloučí ze svojí stravy, nezmění to obsah laktózy v jejím mateřském mléce. Někdy se při laktózové intoleranci doporučují dítěti podávat probiotika. Toto však pravděpodobně nic nevyřeší a určitě neřeší laktózovou intoleranci.

Pokud někdo vysloví „diagnosu“ laktózové intolerance, bylo by v první řadě dobré zkontrolovat kojení jako takové a podniknout kroky k tomu, aby miminko pilo mléko na prsu a vypilo všechno mléko,  které mu je k dispozici a to prostřednictvím dobrého přisátí a stlačování prsu. Úprava kojení může být v takových to případech velmi užitečná.

Sekundární laktózová intolerance může nastat z několika důvodů přičemž nejčastějším je například překonání průjmovitého onemocnění. Následně (sekundárně) má děťátko dočasně sníženou schopnost trávit laktózu a tato schopnost se postupně zlepšuje a dítě v průběhu několika dní laktózovou intoleranci přestane mít. Je vždy jen přechodná a rozhodně není důvodem na to, aby miminko nebylo kojeno. Právě naopak, u sekundární laktózové intolerance dochází k obnově poškozeného střeva tehdy, když je miminko kojeno, přičemž tvorba laktázy se obnoví vždy sama od sebe.    

Z materiálů MAMILA o.z. přeložila Pavlína Kallusová